15 července 2020
Důkazem, že IT není jenom pro kluky, je Barbora Handzelová. V TietoEVRY Czech vede tým čtyřiceti vývojářů a technických specialistů. Její javisti, céčkaři a rubisti se starají například o aplikace skandinávských ministerstev, bank nebo municipalit. Je vystudovaná stavařka, v TietoEVRY začala před sedmi lety na Service desku. Jako sedmnáctiletá strávila 11 měsíců na výměnném studijním pobytu na polárním kruhu. Naučila se plynně finsky, z čehož těží interně i v interakci se zákazníky. Součástí jejího týmu je i Chuck Norris.
Báro, můžeš nám přiblížit, na čem tvůj tým aktuálně pracuje?
Je to velmi pestré. Třeba pro banku řeší propojování servis s databází a distribuci dat. Pro veřejnou správu moji kolegové upgradují aplikace, pomocí kterých občané Finska získávají základní právní poradenství online. Vymýšlejí také podporu a řešení databáze městského úřadu a propojení systémů municipality s dalšími organizacemi a institucemi.
Co je nejvíce baví?
Líbí se jim rozsáhlé řešení projektu s mnoha přesahy. Často u nás dělají full stack developeři, takže mají na starost "celý” vývoj. Rádi o projektu diskutují, navrhují nová řešení a zlepšení. Je pro ně velmi důležitý přístup k novým technologiím. Hledají „zlepšováky“ venku a pak se je snaží aplikovat uvnitř. Třeba si vytvořili aplikaci, která jim ihned zkontroluje právě dopsaný kód. Pojmenovali ji Chuck Norris J
Jaká je tvoje role v týmu?
Jsem takový servis v pozadí. Dohlížím na to, aby všechno fungovalo - aby moji lidé dělali na projektu, který je baví, mohli se kompetenčně rozvíjet, měli vyhovující hardware. Řeším samozřejmě také praktické věci jako dovolené, paragrafy, pracovně-smluvní otázky, odměny nebo nábor nových členů týmu.
Co je na takové práci nejtěžší?
Když někdo přijde a řekne, že chce odejít. Pro firmu je samozřejmě většinou lepší, aby u nás zaměstnanec zůstal. Já ale někdy z lidského hlediska chápu, že je pro daného člověka důležité odejít a získat nové zkušenosti. To pak vždy prožívám vnitřní rozkol.
Jak se stane, že se ze Service Desku vypracuješ v manažerku?
Po mateřské jsem se nechtěla vracet do stavařiny a hledala jsem stabilní práci. Nastoupila jsem na Service Desk a starala se o administraci uživatelů finských zákazníků, jejich účty a práva. Pak ze service desku na zákaznický projekt. Později si můj kolega dělal zkoušky na kouče a potřeboval nějakou testovací ovečku. Začal mě koučovat a já si díky tomu uvědomila, že chci dělat něco jiného, co mě bude více naplňovat. Zejména jsem přišla na to, že si můžu dovolit chtít víc. Z pozice podobné scrum masterovi a asistenta projektu jsem se posunula na vedoucí týmu. Teď i já sama koučuju další kolegy, kteří potřebují zlepšit efektivitu ve své práci, soustředění na svou práci a komunikaci v práci nebo se chtějí posunout ve své kariéře.
Vnímáš někdy jako výzvu fakt, že jako žena vedeš tým IT expertů?
Nevnímám rozdíl, že jako “žena” vedu tým “expertů”. V mužském kolektivu jsem v podstatě od VŠ. Výzvou je způsob komunikace. Každý jsme jiný a každý potřebujeme něco jiného. Moje role je hlavně o komunikaci – s týmem, projekty, náboráři a ostatními manažery.
Ty sama jsi ženy v IT podporovala. Jak?
Jako dobrovolnice v Geek Girls Carrots jsem pomáhala organizovat víkendové IT kurzy pro ženy. Byla tam vždy skvělá, naprosto dobíjející atmosféra. Přišly ženy, co se chtěly učit, a kluci, co chtěli školit. Zakládali jsme si na vysoké kvalitě všech kurzů, ať už šlo například o Python, Javu, Windows nebo virtualizaci. Takže z našich kurzů odcházely ženy, které našly zaměstnání v IT firmách nebo dále prohlubovaly programovací dovednosti.
Jak relaxuješ?
Maluju, šiju, háčkuju, udržuji si finštinu. Během karantény jsem si udělala licenci na hypnoterapii Rapid Transformation Therapy, která pomáhá odhalit příčinu problému, dojít k odblokování, vysvětlení a transformaci. 400 hodin samostudia, online lekcí a cvičení se studenty. Baví mě na tom, že s každým svým klientem koučování nebo terapie rostu i já, každé sezení znamená velké sebeuvědomění i pro mě. No a taky jsem během lockdownu začala běhat a znovu cvičit Pilates, to abych “nezabila” děti :)